1. Moudrost, Pane, dej mi svoji
marných slov ať nemluvím,
ať se hříchu, viny bojím
dřív, než něco vyslovím.
Všechna prázdná slova, Pane,
jednou sečteš v soudu den;
pak před tebou každý stane,
bude jimi usvědčen.
2. Postav stráž k mým ústům, Pane,
sám mi dávej moudrost svou,
jinak mocný oheň vzplane,
ztratím říši nebeskou.
Ty jsi připravil nám spásu,
tu však vzít mi může hřích;
proto ať odrážím krásu,
která září ze slov tvých.
3. Ze své proto uděl síly,
naplň srdce láskou svou,
ať má slova, Pane milý,
tobě příjemná vždy jsou.
Dej, ať spásy vzácné zvěsti
slyší každý lidský duch,
k sobě pak jej můžeš vésti,
dáš mu poznat, že jsi Bůh.